Severní Morava malebné území rozčleněné horskými hřebeny a zvlněnými kopci - území jakoby zrozené pro pestrou letní turistiku a bohatou škálu zimních sportů.
Je to kraj se širokými horizonty úrodných rovin a krásných rozhledů na sever do otevřené krajiny polské slezké nížiny. Jižními svahy hor se region otevírá do úrodného Pomoraví a Moravské brány, kudy od nepaměti cestovali lidé za solí a jantarem.
Severní Morava a Slezsko Desítky malých Cukrových homolí se rozhlížejí kolem, ale namísto pláže Copacabana z nich turista uvidí tu
štramberské uši (jinde nevídanou pochoutku s příběhem), tu zas dřevěnice, svérázné roubené domy ještě svéráznější komunity Valachů. To jsou
Beskydy, hlídané z vrcholu
Radhoště praslovanským vousáčem
Radegastem. Charakter krajiny, hornaté na západě a zalesněné na východě, dělá zločin ze zápecnictví - tady snad každý musí být vyznavačem pěší nebo jiné, leč fyzicky náročné turistiky. Nebo lyžování: kraj v kraji, označovaný jako
Valašsko, se snadno přístupným horským masivem
Beskyd a
Vsetínských a
Hostýnských vrchů, je pro lyžaře zemí zaslíbenou. Turistické pěší trasy vedou většinou nepříliš náročným terénem, ale z vrcholů hor je neopakovatelný výhled do kraje. K nejnavštěvovanějším patří nejvyšší
Lysá hora a kouzlem pověstí opředený
Radhošť. Rájem vegetace i horské fauny jsou zbytky původních pralesů. Hlavním magnetem Valašska však je jedinečný stavební sloh dřevěných staveb, uchovávaný folklór, kapalné švestky a pohostinnost Valachů.
Jste na vrcholu hory a dolů přesto nevidíte? To se představuje civilizací nepříliš dotčený, huňatým kožichem lesů porostlý masiv
Jeseníků, s kvalitou ovzduší srovnatelnou s Alpami; však z něj 740 km2 zaujímá
chráněná krajinná oblast! Jeskyně a vodopády, a hele - přece jen výhledové skály! Také lázně - ostatně tady se narodila vodoléčba v osobě
Priessnitzově. Pohodu stvrzují architektonické památky, muzea a široká paleta kulturních událostí. V zimě jsou Jeseníky s největší sněhovou pokrývkou v Česku rájem lyžařů. V létě? Idylická horská krajina s průzračným vzduchem, klidem hlubokých lesů a čistou vodou říček a potoků. V podhůří obce se zachovanými skvosty lidové architektury se přes toto svoje bohatství tváří skromně. Vědí, že jejich hosté dávají přednost klidu.
Mezi dvěma horskými pásmy je nížinná oblast, výrazně tvarovaná civilizací. Je to současně území protikladů, kde příjemné přírodní úseky navazují na rozsáhlé urbanizační a průmyslové celky. Mezi
Ostravou a
Jeseníkem nad Odrou se rozprostírá
Chráněná krajinná oblast Poodří - krajina parkového charakteru s přirozeně meandrujícím tokem
Odry, s lužními lesy a mokřady mezinárodního významu (zapsanými v seznamu Ramsarské konvence) a s největším systémem aluviálních luk v České republice.
Zachovalost přírody plus prameny léčebných minerálních vod - výsledek nemohl být jiný: již v 19. století
lázně Jeseník,
Darkov,
Klimkovice,
Dolní Lipová,
Karlova Studánka,
Jánské Koupele a
Velké Losiny. Turistickou přitažlivost území umocní přehršel průmyslových památek (
Ostrava,
Kopřivnice,
Studénka,
Karolinka,
Zlaté Hory,
Velké Losiny), hradů a zámků (
Bruntál,
Hradec nad Moravicí,
Hukvaldy,
Raduň,
Sovinec,
Štramberk,
Úsov,
Velké Losiny,
Vsetín) církevních památek (
Sedliště,
Zlaté Hory,
Ostrava a staré dřevěné kostelíky) i zachovalých souborů městské architektury v
Novém Jičíně,
Štramberku a
Příboru a
lidové architektury v
Rožnově pod Radhoštěm.
Region je protkán početnými cyklistickými trasami, skloňuje se venkovská turistika, existují dokonce stezky pro jezdce na koních, spojující Beskydy a Jeseníky.... Zimní sporty, vodní sporty u přehrad a nádrží, golfová hřiště, tenisové areály, kuželny, víceúčelové sportovní haly, jízdárny a ranče, sportovní letiště a široká paleta kulturních akcí - to vše nabízí severní Morava a Slezsko svým hostům k aktivnímu využití.
Víte, že ...? Nejsevernější obec naší části Slezska (a celé Moravy) se jmenuje
Bílá Voda. Byla založena ve 13. století, s lichtejnštejnským zámkem z roku 1690. Zde byl v roce 1742 podepsán protokol mezi Rakouskem a Pruskem po válce o rakouské dědictví.
Mapa Moravy, pověstné dílo
J. A. Komenského, byla dokončena v letech 1618 - 21 ve
Fulneku, kde byl v té době Jan Amos Komenský správcem bratrské školy. Mapa byla však vydána až v Amsterodamu v roce 1627.
Plošně největším hradním areálem na Moravě je
Nový Hrad na vysokém kopci nad
Hanušovicemi. Hanušovice - do roku 1437 Janova Ves (Joanis villa) a teprve od roku 1923 městys - měly ještě jako ves již od roku 1874
pivovar. V minulém století se staly i významnou železniční křižovatkou - vyjíždějí z nich vlaky do čtyř směrů. Nový Hrad byl dobyt a rozbořen již v 60. letech 15. století za česko-uherské války; mohutnost skvělého středověkého pevnostního stavitelství si lidé později vysvětlovali tím, že hrad stavěli obři.
Hodslavice - velká vesnice nedaleko
Nového Jičína - jsou rodištěm
Františka Palackého (1798 - 1876), "otce národa", českého politika a historika, autora Dějin národu českého v Čechách a na Moravě. Jeho rodný dům dosud stojí. V domě, který postavil Františkův otec Jiří v roce 1796, byla kromě jiného i učebna; dům sloužil i jako evangelická škola. Rod Palackých měl od roku 1708 v majetku i zdejší dědičnou rychtu, o níž existuje nejstarší zmínka z roku 1588. Národní tradice i tajná evangelická víra se ve vsi udržovaly po staletí - připomínkou je i dřevěný kostel ze 16. století.
Pradávná cesta spojující pobaltská hansovní města s Itálií se po překonání
Nízkého Jeseníku spouští do roviny, která se široce rozevírá k severu jako Slezská nížina. Přirozenou křižovatku dávných obchodních cest nedaleko soutoku řek Opavy a Ostravice hlídá město
Krnov, připomínané poprvé jako obec v roce 1240, které se stává městem roku 1269. Vzápětí nato se Krnovsko stává samostatným knížectvím se všemi samosprávnými institucemi. Pro dnešní dobu nejvýznamnější činností ve městě je výroba varhan, jejíž počátky jsou spojeny se jménem Franze Riegera a s rokem 1825. Krnovské varhany znějí dnes na většině světadílů.
Hned dvě prvenství si připisuje město ležící na okraji zvláštní krásou oplývající krajiny na samém okraji Beskyd -
Kopřivnice. Původní ves vznikla jako podhradí
hradu Šostýna ve 2. polovině 13. století. Významnou se obec stala až v 19. století - v roce 1850 syn kopřivnického fojta
Ignác Šustala založil továrnu na kočáry. O třicet let později rozšířil produkci o železniční vagóny, to ale již kočáry z Kopřivnice dobývaly úspěšně trhy celé monarchie. V roce 1897 dostal jeden kopřivnický kočár motor a jiný design a
první automobil v Rakousku-Uhersku byl na světě! Jmenoval se
Präsident a po něm následovala řada vozidel typu Tatra, se vzduchem chlazeným motorem vzadu uloženým. Jejich slávu podpořila cesta dvou nejslavnějších českých cestovatelů minulého století -
Jiřího Hanzelky a
Miroslava Zikmunda. Osmiválcovou Tatrou projeli Afriku a obě Ameriky, v dalších modelech stejné značky pak i Asii. V
Kopřivnici se narodil malíř a ilustrátor
Zdeněk Burian, atlet
Emil Zátopek a automobilový závodník
Adolf Veřmiřovský.
